Vlajkové evropské vědecké vesmírné mise jsou ohroženy navrhovanými rozpočtovými škrty NASA, které by jim mohly způsobit deficit téměř 2 miliardy dolarů. Evropská kosmická agentura (ESA) nyní počítá s tím, že její členské státy zakročí a zaplní mezeru, protože na nadcházející ministerské radě ESA na konci listopadu přijdou kritická rozhodnutí.
Hrozící rozpočtová krize
Snížení financování NASA navržené Trumpovou administrativou ohrožuje několik významných evropských misí, včetně laserové interferometrové vesmírné antény (LISA), orbiteru Venus EnVision a navrhovaného rentgenového dalekohledu New Athena. Zatímco Kongres USA by mohl obnovit určité financování, ESA musí postupovat opatrně, protože konečný rozpočet zůstává nejistý.
Mise v ohrožení
LISA, observatoř gravitačních vln, spoléhá na špičkové vybavení NASA v hodnotě až 1 miliardy dolarů. EnVision, která studuje Venuši, může přijít o své radarové pole se syntetickou aperturou v hodnotě 300 milionů dolarů. Rover ExoMars Rosalind Franklin také vyžaduje asi 375 milionů dolarů na podporu od NASA. Tyto mise spolu s dalšími mohou čelit zpoždění nebo zrušení, pokud nebude zajištěno financování.
Odpověď ESA
ESA věří, že dokáže „absorbovat šok“, pokud členské státy zvýší své finanční závazky. Agentura již zahájila výběrová řízení s evropským průmyslem na nalezení náhrad za komponenty NASA, zejména pro LISA. Probíhají diskuse o tom, jaké prvky by ESA mohla převzít, přičemž rozhodnutí se očekávají do poloviny roku 2025.
Cena nezávislosti
Na podporu těchto misí potřebuje ESA od členských států další stovky milionů eur. Samotná LISA by si mohla nárokovat 1,9 miliardy dolarů s přispěním Německa, Francie, Itálie a dalších zemí. Agentura doufá, že zajistí zvýšení rozpočtových příspěvků z 19,6 miliardy dolarů dohodnutých v roce 2022.
Věda je ohrožena
LISA slibuje detekovat gravitační vlny ze supermasivních černých děr a doplní tak pozemské detektory, jako je LIGO. EnVision si klade za cíl vysvětlit, proč se Venuše vyvinula tak odlišně od Země a zaplnila mezeru po zrušených misích NASA. Rosalind Franklin, první evropský vozítko na Marsu, může hledat známky života pod povrchem Marsu.
Historie zrad
Rosalind Franklin už čelila neúspěchům, včetně předchozího stažení NASA v roce 2012 a zrušeného startu ruské rakety v roce 2022. Rover je nyní závislý na evropské a americké podpoře plánovaného startu v roce 2028.
Nejistota zůstává
Navzdory některým „pozitivním zprávám“ z USA se ESA nemůže spoléhat na financování NASA. I když rozpočet na rok 2026 tyto mise podporuje, budoucí správy by mohly změnit kurz.
Rostoucí napětí
Krize je umocněna rostoucím napětím s Ruskem, což nutí evropské země upřednostňovat výdaje na obranu. Německo a Francie investují miliardy do vojenských vesmírných technologií, čímž potenciálně odvádějí prostředky z vědy.
Budoucnost spolupráce
ESA se musí rozhodnout, zda se bude nadále spoléhat na NASA, nebo bude usilovat o větší nezávislost. Výsledek určí budoucnost evropské vesmírné vědy a mezinárodní spolupráce.
Potíž je v tom, že se vedení NASA rozhodne odstoupit od závazků, které již přijalo, a bude nadále trvat na zrušení prací. Z pohledu ESA to činí situaci velmi nejistou, pokud jde o spoléhání se na NASA.
Členské státy ESA se nakonec rozhodnou, zda budou tyto mise financovat, a zajistí tak, že Evropa zůstane lídrem v průzkumu vesmíru. Příštích několik měsíců určí, zda tyto ambiciózní projekty přežijí měnící se politické a ekonomické prostředí.
