Mozek neukládá vzpomínky izolovaně. Místo toho spojuje slabé, snadno zapomenuté zážitky se silnými, emocionálně nabitými. Nová studie Bostonské univerzity zveřejněná v Science Advances vysvětluje, proč si možná jasně pamatujete, že jste cestou na vzrušující túru viděli slepice. Klíčové je, že silné vzpomínky slouží jako kotvy a pomáhají mozku uchovat si i prchavé detaily.
Vztah mezi emocionálním dopadem a reprodukcí
Chenyang (Leo) Lin a jeho tým zjistili, že mozek propojuje související objekty a události, i když jeden je obyčejný a druhý mimořádný. Tento jev vysvětluje, proč si turista fascinovaný veverkami v New Hampshire vzpomněl i na kuřata, která cestou viděl. Mozek nekategorizuje informace; on ji spojuje.
Jak funguje mechanismus Mark and Capture
Výzkum se opírá o teorii „marking and capturing“, která naznačuje, že slabé paměti jsou dočasně vyznačeny na neuronech. Tyto značky rychle zmizí, pokud nejsou zesíleny silnější pamětí. Když se brzy poté objeví silný zážitek, spustí se uvolňování proteinů v hipokampu, mozkovém paměťovém centru. Tyto proteiny stabilizují slabou paměť, v podstatě ji lepí na silnější.
Experiment: zvířata, nástroje a odměny
Aby to otestoval, Linův tým požádal více než 100 účastníků, aby si prohlédli sekvence obrázků: zvířata (ardvarks, křečci, hvězdice) a každodenní nástroje. Účastníci nejprve pouze prohlíželi obrázky. Poté byli odměněni za to, že je správně určili jako zvířata nebo nástroje. Polovina získala vysoké odměny za identifikaci zvířat a nízké odměny za nástroje, zatímco druhá polovina získala opak.
Následující den byli účastníci informováni o snímcích. Ti, kteří dostávali vysoké odměny za identifikaci zvířat, si je lépe pamatovali – asi 50 %, oproti 45 % u těch, kteří dostávali nízké odměny. Překvapivě vysoké odměny za nástroje nezlepšily zapamatování; lidé si je stejně dobře pamatovali. Zdá se, že mozek kategorizuje vzpomínky tak, že je spojuje v rámci kategorií, ale ne mezi nimi.
Důsledky pro trénink a terapii
Tento výzkum má důsledky pro to, jak se učíme a zpracováváme trauma. Každodenní vzpomínky jsou dočasné, ale když je spojíme se silnými zážitky, jsou trvalé. Terapeuti to mohou využít k posílení pozitivních vzpomínek před nebo po traumatických událostech, čímž se sníží jejich dopad. Učitelé mohou využít neočekávané, zapamatovatelné události, aby pomohli studentům uchovat si informace. Například neočekávaná akce v matematickém problému může studentům pomoci zapamatovat si tento koncept.
Velký obrázek
„To, co se stalo v minulosti, najednou dává větší smysl,“ říká Joseph Dunsmore, kognitivní neurolog z Texaské univerzity v Austinu. Mozek je po silné události vnímavější k novým informacím, díky čemuž jsou nové vzpomínky trvanlivější.
Pochopení toho, jak se vzpomínky tvoří a spojují, bude vyžadovat další výzkum. Výsledky však naznačují, že propojením slabých vzpomínek se silnými můžeme zlepšit paměť, zlepšit učení a potenciálně zmírnit dopad traumatu.
